Zdislava z Lemberka

Byla prvním dítětem historicky známých majitelům Křižanova: Přibyslava a Sybily, pro kterou toto manželství bylo již druhé. Byla vdovou a dvorní dámou královny Kunhuty.

Dětství a mládí prožila v rodinném prostředí na hradě a snad i v Brně, kde byl její otec purkrabím.

Po vzoru svých rodičů měla velkou úctu k řeholnímu i kněžskému stavu. Líbil se jí život poustevníků, proto se často vytrácela z hradu do nedalekých lesů, kde se postila a odpírala si pohodlí. Její dětskou fantazii podněcovaly šumící lesy, šepot přírody a její touha po lásce a po něčem vznešeném, čemu ještě nerozuměla.
oplocený kostel

Vždy se vrátila domů, ale lásku k samotě a víru v Boha si v sobě nesla po celý život.

Sklon ke zbožnosti v ní zapouštěl kořeny čím dál hlouběji. Když přišel ten správný čas, byla podle mravů své doby dána na vychování a vzdělání do kláštera. Její víra se zde stávala uvědomělou.

Když dospěla, podle kronikáře, v krásnou dívku, nejraději by vstoupila do sboru řeholních panen. Ale Bůh ji zavedl na cestu manželství a mateřství. Proto se jako mladičká cca patnáctiletá dívka provdala za Havla z rodu Markvarticů, pána na hradě Lemberku v severních Čechách. Postupně měli spolu čtyři děti. Jmenovali se Havel, Markéta, Jaroslav a Zdislav.

Zdislava ve svém postavení hradní paní si vedla velmi dobře. Dokázala v době nepřítomnosti svého manžela se postarat nejen o výchovu dětí, ale i řídit hradní hospodářství a starat se o své poddané, což nebylo za občanské války a v době tatarských vpádů do Evropy, jednoduché.

Neúroda vyvolala hlad a bídu a díky válce byl velký počet zmrzačených lidí.

Tato https://www.hrdi.cz/zdislava-z-lemberka/ byla zřejmě rázná a energická žena. V Jablonném v Podještědí zároveň s bazilikou nechala vybudovat špitál, kam sama, i přes své vysoké postavení, docházela a osobně se nemocných ujímala.
historická knihovna

Legenda praví, že Zdislava dokázala uzdravit chromé, navracet zrak slepým a prý dokonce vzkřísila pět mrtvých. Historikové se domnívají, že ve skutečnosti znala účinky bylin a léčila jimi oční záněty a „mrtví“ byli lidé nacházející se v bezvědomí, z něhož je dokázala probudit.

Stejně jako svatá Anežka podporovala františkány a pravděpodobně se seznámila s blahoslaveným Česlavem, polským dominikánem a se souhlasem svého muže pozvala dominikány do Jablonného a Turnova, kde pro ně založila kostely a kláštery.  Sama se stala laickou členkou dominikánského tzv.III. řádu.

Nedožila se vysokého věku. Podle antropologického výzkumu jí bylo asi 33 let. Smrt nebyla způsobena na tradovanou tuberkulózu, ale pravděpodobným důvodem bylo vyčerpání.

V roce 1907 byla Zdislava blahořečena papežem Piem X., 1995 byla svatořečena papežem Janem Pavlem II a roku 2000 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za hlavní patronku Litoměřické diecéze.  V roce 2002 ji krajské zastupitelstvo ustanovilo patronkou Libereckého kraje. V tomtéž roce ČNB k 750. výročí úmrtí vydala stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč.

Zdislava z Lemberka
2.5 (50%)2